top of page

kde jsme naštěstí Rachel našli ve společnosti Huga a Finna. Odvedli jsme si ji do vedlejší roomky a snažili si s ní promluvit a vytáhnout z ní nějaké info a dostat do ní nějaké jídlo, protože jsme měli pravdu, Rachel je fakticky anorektička, pravděpodobně na pokraji smrti. Nevím, jestli  nám nevěřila, nebo tu nemluvnost chytila od zbytku koleje, ale lezlo to z ní jak z chlupatý deky a vlastně jsme se skoro nic pořádného nedozvěděli. Nechali jsme ji tam přemýšlet a šli se vyspat. Jo a vlastně, ten den byl ten komerční svátek Valentýn. Dostal jsem dvě valentýnky, od bráchy a od Jade, který se asi líbím a s bráchou jsme jich i pár poslali. Což mi připomíná dopis, který jsem dostal o Silvestra, nějaká E.S z Nebelvíru se se mnou chtěla sejít. To tak, ještě to je nějaký převlečený úchyl, radši jsem ji ani neodpověděl.

Další den jsem potkal Jessieho, tak jsme společně šli na nábor do famfrpálovýho družstva kukuřic. Ani to nezačlo a už jsme odešli pryč, prozradil jsem mu totiž co se dělo na Valentýna. Jessie, jakožto správnej kluk, se okamžitě přidal k řešení tohohle případu a vzal to pod své tučné pracky. Takže jsme už tři šerifové, jeden gang
a čím dál víc obětí a podezřelejch. Začali jsme hned jednat a běželi se převléknout do speciálních tílek, které jsme s bráchou dostali od Jessieho. Jessie mě pak vzal do kukuřičného pole, kolej je to hezká, prostorná a docela útulná. Chvíli jsem s ním byl na pokoji, kde jsme objevili valentýnku pro KukuAla, Ciara mu tam děkovala za nějakou podporu, pravděpodobně jí obstaral nový vlasy.
Jessie mi dovolil si vzít jedno pyžámko jako suvenýr a vyrazili jsme do terénu.

Jade mi poradila, že Rachel bude pravděpodobně v čajovým koutku.

Další stránka

Předchozí stránka

bottom of page