top of page

Někdo nás chce zabít!!! Prostě se jednoho krásného rána probudím v pokoji a kolem to vypadá jak u Niagárských vodopádů. Všude voda, všechno mokrý, krysy skoro utopený a o bráchovi jsem si myslel že je dead, protože nikde nebyl vidět. 
Postel jsem využil jako loď a pomalu se smiřoval se smrtí, když tam vtrhl brácha s Tamčou. Pokud jsem si o Tamče někdy myslel, že je záchrana, tak jsem se šeredně spletl. Hodila po nás kbelíky s hadry a ještě nám drze sebrala obraz!! Ani
naše valentýnka, kterou jí přinesl takový růžový skřet, ji neobměkčila. Prý že za to můžou naši sněhuláci, to tak! Asi se přežrala vtipné kaše, srandistka. Ze sněhuláka by byla tak loužička, možná dvě, určitě ne zaplavený celý pokoj.
S bráchou jsme tu vodu tedy pracně odklidili a museli jsme začít jednat.

Sami jsme se určili šerify, tahle škola ztrácí prestiž a bezpečnost je tu na bodě mrazu a je načase, aby to tady někdo vzal do svých rukou. Vyběhli jsme z koleje a na koho to tam
nenarazíme! Zase ta červená časopisová holka, s ní ta starší červená odznakáčová holka co vaří hnusný čaje a mnoho dalších přihlížejících a asi tak tři sovy. Celej tenhle mafiánskej gang se sháněl po Rachel. Po naší Rachel!! A pravděpodobně ji chtěli pořádně zmlátit, nebo jí aspoň flusnout do obličeje. Naštěstí jsme je s malou pomocí Finna a s velkou pomocí Hugíska odehnali a s bráchou se vydali hledat Rachel. Prošmejdili jsme celej hrad, navštívili jsme ten čajovej koutek, kde se na nás hned seběhlo pár lidí z gangu tak jsme radši odešli. Nakonec jsme potkali LaMalet, která byla zas nějaká opožděná, asi ani pořádně nevěděla, kdo je to Rachel, tak jsme ji tam radši nechali a odběhli na kolej,

Šerifové!!!

bottom of page