top of page

Další pozitivum? Dostal se mi kompliment od Slečny Zlo. Musel jsem si to zapsat, bylo to pravděpodobně poprvé a naposledy co od ní někdy něco takového uslyším.
Otázka zní, co se dělo dál. Na to není těžká odpověď, protože se vesměs nic moc nedělo, ale přesto to dopadlo tak jak to dopadlo. Jade mně, bráchovi a Jessiemu nabídla sladkosti, samozřejmě, protože se na hradě nedá nikomu věřit, ani Jade ne, museli jsme si je nějak překontrolovat. Dobrovolně sami sebe neotrávíme, tak jsme měli v plánu najít hlavní podezřelou Rose a dát ji okusit vlastní medicínku. Chtěli jsme jí dát ochutnat naše cukrovíčko. Takhle lehkej úkol se zvrhl v naprostý kolaps. Kvůli komu? Samozřejmě že v tom všem figurovala časopisová Anet a její crew.
Nevím, jestli jí v hlavě přeskočilo, nebo ji ovládl nějaký záchranářský instinkt, ale kopla mě. 

Přesně tak, patnáctiletá holka kopne dvanáctileté nedochůdče. To bych možná tak bral, kdybych něco závažného provedl. Jo, počkat. Já vlastně něco závažného provedl. Přesně tak, dovolil jsem si chytit slečnu Rose za cíp pláště. Za tohle se prosím na zdejší škole kopou děti. Výsledek? Modřina na lýtku a následné zavolání do ředitelny. Tedy, před ředitelnu. Já, Varr, Jessie a Lucas, který tam byl neprávem. Počkat, vlastně on tam byl právem. Párkrát byl viděn, že se baví s námi. Dokonalý důvod pro to, dát mu trest. Co jsme si z hovoru s ředitelem odnesli? Dva tresty, přednášku o správném výběru kamarádů a to, že když mluvíme s ředitelem, tak nemáme právo na obhajobu. 
Pravděpodobně totální kolaps celého našeho plánování, pátrání a vyšetřování. Ha! To tak, od týhle doby začnem pořádně, vezmem to rovnou od ředitelny.

Další stránka

Předchozí stránka

bottom of page