top of page
Tento web byl vytvořen v editoru webových stránek od . Vytvořte si svůj vlastní ještě dnes.Začít
.com
Lapily nás!
Dnešní den začal dobře, vstal jsem, nakrmil jsem krysu a vydal jsem se na snídošku. Hned jak jsem rozrazil ty obří dveře, tak jsem věděl, že mi bude chutnat. Spořádal jsem tunu sejra a pak se vykulil kouknout na body. Červeňáci vedou a my jsme poslední s jedním bodem. Mají to nějaký rozbitý. Zajímalo mě, jestli ty rubíny jsou pravý, tak jsem tam chvíli zkoumal přes tu nádobu matroš, ale pak mě vyrušil jeden cvalda.
Posmíval se mi, tak jsem k němu přišel a píchl ho prstem do břicha. Chvíli to trvalo, než jeho tuky vyplivly můj prst. Vypadal, že mu lehce naháním strach, což nechápu. Kdyby chtěl, tak mě mohl zalehnout a byl bych na placku.
Představil se mi jako Jessie. Vtipné, taková hrouda masa a takové holčičí jméno, to je jak Ashley, ale ten trochu jak holka působí. To Jessie je pořádnej chlapák!
Po chvíli jsem ale zjistil, že je to fakt borec v cool čepce, který potřebuje jen pomoct s fyzičkou.
Povídali jsme si celkem dlouho, taky je z mudlovský rodiny, takže jsme společně nadávali, že na hradě není elektrika a nedá se nikam zapojit tv a že chybí eskalátory a podobný vymoženosti.
Samozřejmě jsme tam celou dobu nebyli sami. Nebyl tam s námi nikdo jiný než Giancarlo.
Pravděpodobně nás celou dobu odposlouchával a slyšel každé naše slovo. Nedivil bych se, uši má na to dost velký.
Nejhorší zpráva ale byla, když mi Jessie a následně i Karlos s nějakou žlutou holkou řekli, že mi neprozradí jak do kuchyně. Tasha mi ukázala kde je, ale zapomněla, jak se tam dostat. Já se na ní ale za to nezlobím, to je tím věkem.
bottom of page