Jenže mě to nějak přestalo bavit a tak jsem utekl. Jsem si tak šel a najednou proti mně vyběhl nějakej profesor. Tak jsem začal zdrhat, ale on asi běžel za mnou, protože jsem slyšel dupot. Radši jsem teda utekl na wecka a sundal jsem tam ze sebe všechny hadry. Pak už jsem se jenom nahatej plížil ve stínech na kolej. A zvládnul jsem to! Černoch a stíny vs. Hrad 1:0. Jo! A potkali jsme naší kamarádku Natalii z toho pajzlu! Vtrhli jsme zrovna do nějaké učebny na vaření a ona tam něco překvapivě vařila s jakousi profesorkou. Očividně se tam neučí vařit polívky, ale nějaký potiony. Natalii jsme chvíli sledovali, vypadalo to zajímavě. Ale pak od toho kotlíku odtrhla oči ta profesorka a vyhazovala nás pryč. Nebo, že jí máme dát jména. Tak jsem řekl, že jsem Arnold Schwarzenneger. Ten z tý televize. Uklonil jsem se a odešel jsem. Tak uvidíme, jaký to na hradě bude dál.